Na výletě s Mawenzi
  • Úvodní stránka
  • Výlety
    • Jednodenní
    • Vandry
    • Vícedenní
    • Zájezdy
  • Psiska
    • vlčí špička Feri
    • vlčí špic Tim
    • lapinkoira Charlie
  • Inspirace
Vyberte stránku

Plzeňsko 02 – výlety kolem Plzně, červen 2022

Plzeňský kraj, Vícedenní, Výlety | 8 Komentáře(ů)

Druhá část dovolené patří prozkoumávání kraje pod Plzní i nad Plzní. Jih i západ. Z Dobřan do Starého Plzence lesy a z Bukovce kolem Berounky na Bílou horu.

<<< První díl dovolené

Zobrazit článek (1 162 více slov)

Středa

Po snídani a vydatné sprše rovnou na autobus. Dneska je změna plánu – strávit ještě čas s Hankou. Plány to vlastně ani nenaruší, ale naopak díky šílenýmu vedru, který má dneska sužovat západní Čechy, zní procházka kolem rybníka s focením docela dobře. Psí holky pořádně hlídají, než se po oficiálním pozvání za branku nechají mazlit. Posezení s čajem střídá venčení psích krasavic u nedalekého rybníka a začíná hon na vážky. Je docela zajímavý být venku s někým, kdo fotí wild life, protože každej flek na obloze hezky identifikuje. A to jsem doma fakt vážně přemýšlela, že si na vandr vezmu teleobjektiv a budu to kilo váhy tahat, co kdyby… No chyba, nakonec totiž vyhrál rozum a tak jdu na vážky totálně nevybavená:)

Po obědě následuje přesun na vlak a je to jako loučit se s dobrými přáteli a ne s lidmi, které jsem včera náhodně potkala v lese.

Dnešní trasa se díky dopolední změně zkrátila z 20 km na 6km. A i těch 6km bylo fakt šílených.

Slunko peče, je vedro na zdechnuti. Expediční teploměr ukazuje 38,8°C na sluníčku. Nikde není ani kousek stínu a země je vyprahlá a vyschlá. U země se krčí jahody. Červené mikro plody jsou vyschlé a obalené prachem cesty. Prostor bývalého vojenského cvičiště Šlovický vrch je významný především tím, že obsahuje jinou skladbu rostlin a hustý chladivý les do ní nepatří. Vystoupat na vyhlídkovou mohylu nenáročných 100 výškových je tak pekelně dlouhých a nekonečných. Ani cesta kolem ohrady divokých koní nezpříjemní stoupání, protože koníci jsou zalezlí někde v klidnější části anebo je zrovna prázdná…

Z vyhlídky je vidět až na Šumavský Poledník, který je odsud 70km vzdušnou čarou a na část hraničního hřebene. Naštěstí les je hned u vyhlídkové mohyly a k mýmu překvapení skrývá obrovský šťavnatý jahody. Na cyklostezce je dost provoz, ale výhoda je, že z kola ty jahůdky krčící se u země nejsou vidět a tak to tu můžu totálně očesat. Zbytek cesty do vyhlídnutýho spacího přístřešku je už pod příkrovem korun vzrostlého lesa snesitelný.

Čtvrtek

Ranní budíček je před 5h ráno. Asi se mi nechtělo znova dofukovat karimatku… 4x stačilo a tohle byl naprosto jasnej signál, a tak jsem ho poslechla. Dneska má být taky vedro na padnutí a odpoledne ještě s přídavkem bouřek, takže brzký ranní start nezní vůbec špatně.

Ranní slunce vykukuje za vysokými skalními útvary, které lemují zelenou i žlutou značku  směrem do obce Čižice. Žlutá značka do obce Nebilovy vede fakt hezkým a příjemným lesem po měkkých lesních cestách, je mi skoro až líto, když les u sloupu nejsvětější trojice a kapličky u obce Nebílovy končí.  Mám dilema, protože kotník bolí, vynechat kostel v Prusinách nechci, když už je v plánu, ale v tom šíleným dusnu mám chuť ležet tak někde u vody.

Když na hraně lesa zjistím, že Kostel sv. Jakuba Většího je odtud krásně vidět, tak si místo kiláku navíc dám radši oddych a svačinku. Že zrovna já si zrakvím nohu první den dovolené, abych pak musela volit mezi kostelem a odpočinkem. Vyhrává odpočinek ale jen proto, že odtud je kostel tak krásně vidět, že se můžu kochat celou pauzu.

Hlavní znamení dnešního dne jsou kloši.  Předbouřkový dusno jako by vylákalo tyhle hmyzáky ven, takže otravují a lepí se ke zpocený kůži. Tyhle mrňavý potvory to venku dost znepříjemňují a ani repelent jim nebrání v těsným kontaktu. Do těsnýho kontaktu pak můžu přijít ještě s vodou ze zázračné studánky u kapličky svaté Barbory, která není pitná a k ničemu jinýmu než osvěžení kůže se tak nehodí.

Další cesta je pak docela únavná. Vedro, noha, vedro, noha… pro mě je fyzický nepohodlí docela omezující v tom, že mi pak bere radost z pobytu v lese a poznávání nových míst. Uvařenej mozek je možná horší, než bolavá noha, protože musím snad co kilák odpočívat, nabírat sil a spotřebovávat zásoby vody, který se bohužel docela tenčí. Záchrana přichází v samošce obce Bambousek, takže poslední kilometry nebudou v tom bouřkovým dusnu úplně na suchu. Jak by taky mohly, když přichází prudkej letní slejvák, kterej nás při stoupání k hradu Rabyně pěkně popožene k rychlejší chůzi.

Na hrad se mi zrovna moc nechce, radši obdivuju exteriéry než interiéry, a tak jdu obdivovat krásy části NS skalní stezky, která vede okruhem od Starého Plzence, i když já využiju jen její část k cestě do civilizace. A exteriéry tu mohu obdivovat opravdu ve velkým, protože z upravené vyhlídky na skále Vysoký Štont je krásně vidět celá černá stěna blížící se k Plzni. Rychle ze skal a zpod zatím modré oblohy pryč, na ubytko, kde se už fakt těším na sprchu a spánek na netvrdé zemi.

Pátek

Dnešní poslední výlet trochu zkracuju z plánovaných 20kiláků asi na 15. Myslela sem, že sprcha a pořádná porce spánku mi vžene do těla nějakou energii, ale opak je pravdou. Su rozhodně spíš blíž stavu totální odpadlosti, kterou bych ocenila spíš až zítra na dlouhou cestu domů. Brzký vstávání se osvědčilo už včera a tak ještě před 7:00 vyrážím do lesa nad Berounkou, která meandruje na severu Plzně. Kolikrát jsem už psala, že výlet kolem vody kolem vody vůbec nevede? a nejinak je tomu i dnes, kdy Berounku zahlídnu přesně 3x.

Začátek je na NS Zábělá a hned na začátku můžu z vyhlídky Kozí bouda pozorovat poprvé Berounku zařízlou v lesnatých stráních. Lesy jsou tu nádherné a vůbec bych neřekla, že su na kraji velkoměsta, jen malý kousek od sídlišť a zdánlivě jediná známka civilizace je bývalá trať s vytrhanými kolejemi. Až k Dolanskému mostu vede cesta lesy, kde není vůbec nic, jen klid ranního lesa. I když v minulosti to tu žilo – Zábělá bylo oblíbené místo turistů, byla tu výletní restaurace a vlak zastavoval jen kousek. Kdo chtěl na pivo z druhé strany řeky, zajel pro něj převozník. Z historie tohoto místa dýchá romantika, přestože mezi zbytky zdí je jen mech a pavučiny.

Krátký úsek přes louky vystavuje už teď hodně opálenou kůži dalším spalujícím paprskům, naštěstí náruč lesa je blízko a dneska je jeden z mála dní, kdy se nemusím díky lesu mazat opalovákem. I v lese se dají ale najít místa, odkrytá před sluncem, jako třeba zřícenina hradu Věžka, kde na zbytky vstupních zní svítí sluníčko.  Hned je projíždím zrakem, protože oblast jen šustí ještěrkama a tak si říkám, že tohle je ideální ještěrčí místo na chytání tepla. A nemýlím se:)

V obci Druztová už se napojuju na stezku Po stopách Františka Molocha, místního botanika, která vede po druhém břehu Berounky a zase z ní není vidět ani kousek vody:) Alespoň oblíbené vyhlídkové místo Malochova skála umožňuje výhled na kousek řeky. V prudkých svazích jsou suťová pole, skály a zkroucené borovice. Připomíná mi to tu trošku Oslavku. Tohle je můj dnešní třetí a poslední pohled na řeku z celodenní trasy podél vody, od které je už jen kousek na MHD. Poslední metry a poslední kroky. Konec dovolené vždycky přijde tak nečekaně rychle, že bych ještě pár dní chodila. Ale teď jsou ty metry tak bolestivý, že vím, že teď chce noha odpočívat, aby mohla v létě ještě něco nachodit… takže mi to tentokrát ani není tolik líto, že už se loučím.

 

vážka u Sytenského rybníku pírko z opeřence:) Vyhlídková mohyla na Šlovickém vrchu, 431mnm Výhled na Poledník na Šumavě jahod tu je co se do mě vejde zapadající slunce kreslí parádní zebru obrázek sv. Antonína, zelená pod "Vysokou" kameny pod rozcestím Vysoká skalní útvary Vysoká (519m) Čižice Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1922, Čižice Sloup se sochou Nejsvětější Trojice a kaple, Nebílovy výklenková kaple, Nebílovy Kostel sv. Jakuba Většího, Prusiny Nebílovský potok, červená značka Kaple sv. Barbory z roku 1859 V Lipí křížek na červené pod "Kordánem" pohled směrem na Nebílovský Borek po červené do obce Losiná další louky kaplička v plotu areálu "Na samotě u srubu", Losiná Pomník padlým v 1. a 2. světové válce, Losiná Zřícenina hradu Radyně skály na NS Skalní stezkou Zřícenina hradu Radyně Výhled na Starý Plzenec Zaniklá trať do Chrástu, Borovec, Plzeň slunce v lese:) železniční patník zbyl po trati... Dolanský most přes Berounku Kostel sv. Máří Magdalény, Druztová drozd ještěrka na zřícenině Věžka žlutá značka borovicovými lesy po NS Františka Malocha křížek proti vyhlídce Kozí bouda přes řeku skála F. Malocha vyhlídka ze skály F. Malocha zkroucené borovice mě doprovází na zastávku
Líbil se Vám článek a chcete jej sdílet?
Share on Facebook
Facebook

8 Komentáře(ů)

  1. Waki
    Waki na 27.6.2022 v 7:08

    Úžasný fotky. Co jsi s sebou měla za fotoaparát? Nebo jsou to mobilovky?

    Odpovìdìt
    • Maw
      Maw na 29.6.2022 v 12:43

      V podstate to co poslednich asi 7 let… porad olympus. Muj telefon stoletej za par korun rozeznava jen svetlo a tmu:D

      Odpovìdìt
    • Maw
      Maw na 29.6.2022 v 12:45

      Ale pribalila jsem makrokrouzky, co jsem si na jare koupila:)

      Odpovìdìt
  2. PetraK
    PetraK na 27.6.2022 v 14:57

    Tjo tu zkroucenou borovici můžeš s klidem vydávat za anakondu!

    Paráda výlet a krásný fotky – ty chrpy!!!!

    Odpovìdìt
  3. Petrs01
    Petrs01 na 28.6.2022 v 10:04

    Umíš. Ta chrpa je nádherná.

    Odpovìdìt
    • Maw
      Maw na 29.6.2022 v 12:43

      Ta chrpa byla bozi, diky:)

      Odpovìdìt
  4. Zlata
    Zlata na 3.7.2022 v 8:10

    Tohle můžu číst a prohlížet pořád dokola ..kraaasa

    Odpovìdìt
    • mawenzi
      mawenzi na 4.7.2022 v 18:41

      dekuju 🙂

      Odpovìdìt

Vložit komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Původní web

K webu z let 2005 - 2016 se dostanete tudy

Štítky

do 15km 15-25km 25-35km 35-50km 50-75km 75-100km 100-150km 150-200km okruh 2022 2021 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2012 2011 2010 2009 2008 Jižní Čechy Jižní Morava Karlovarsko Královéhradecko Liberecko Moravskoslezsko Olomoucko Pardubicko Plzeňsko Střední Čechy Ústecko Vysočina Zlínsko Německo Maďarsko Rakousko Rumunsko Polsko Ukrajina Slovensko Velká Británie vybavení

Archivy

Komentáře

  • Jára: Vandr východní hranou Svitavské pahorkatiny, prosinec 2021
  • Viktor Šrámek: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Mawenzi: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Milá Aulehlová: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Mawenzi: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Dobrodruzka: Broumovská vrchovina, listopad 2022

Kontakt

mawenzi (šneček) seznam.cz

Je libo novinky?

Loading

Zásady ochrany osobních údajů

Design od Elegant Themes | Běží na WordPress