Na výletě s Mawenzi
  • Úvodní stránka
  • Výlety
    • Jednodenní
    • Vandry
    • Vícedenní
    • Zájezdy
  • Psiska
    • vlčí špička Feri
    • vlčí špic Tim
    • lapinkoira Charlie
  • Inspirace
Vyberte stránku

Zima na Drahanské vrchovině 12-13.1.2019

Vandry, Výlety | 9 Komentáře(ů)

První letošní výlet. První letošní spaní venku. Včera večer lehce sněžilo a vítr rozháněl sníh po polích. Na dnešek bylo v předpovědi oteplení asi na 4stupně nad nulou, tudíž celkem riziko, že to málo, co nasněžilo za poslední dva dny zase rychle roztaje. Nakonec teploty nad nulu nejdou, hlavně v zařízlých údolích Drahanské vrchoviny, kde je vždycky o něco chladněji, než tady u nás v Brně.


Show Press Release (631 More Words)


Cesta k výchozímu bodu ale vypadá slibně. Je lehce pod nulou a na polích se válí sníh. V Brně se přidáváme ke kamarádům a cestou jich pár ještě nastupuje – to je víc, než sem čekala. Už pár dní před akcí jsem měla kvůli počtu zaječí úmysly, ale protože trasu jsem měla namyšlenou o 8km delší a tudíž tak nějak bezlidnatou, večer v davu se zdál jako zvládnutelný cíl.

Vyrážíme ze Křtin. Poutní kostel Panny Marie je krásně zasněžený, ve fotce ale brání sloupy, dráty, domy a stromy. Sníh nám křupe pod nohama a jsme první, kdo dnes jde do lesa, když nepočítám stopy zajíce. V lese je pusto a prázdno, sníh tak akorát, aby se v něm dobře šlo a občas máme i možnost si odpočinout na asfaltce ve vyjetých stopách od aut. V Jedovnicích už potkáváme davy sáňkařů a bobařů a první běžkaře. Je čas oběda a po 8,5 km teda zaháníme hlad v hospodě na náměstí. Sedím u topení a moje mokrý ponožky ho krásně zdobí celou dobu, co se posilňujeme. Přemýšlím, kam asi zatím došli ostatní, kteří vyráželi odsud. Banda snad 10 kusů.

Nad Jedovnicema nás stíhá tmavý mrak, viditelnost se zhoršuje a čeká nás sněžení. Cesta po červené je ale pohodová – v létě taková nic moc, ale teď v zimě ji vůbec nepoznávám – a kolem zasněženého potoka utíká rychle, až k větrnému mlýnu holandského typu z roku 1865 v Ostrově. Ten kopec si vždycky pamatuju jako hnus, ale naklouzaný bláto směrem dolů je vždycky horší, než měkoučká sněhová peřinka směrem nahoru.

Je odtud hezký výhled na Sloup a Šošůvku, zase se žene mrak a sněžení. Kolem vápenky a zříceniny hradu Holštejna (nezastavujem, ať stíháme sraz v 15h ve sloupu a navíc jsme tu byli v létě) nás čekají pole k Šošůvce – přes lehce se trhající sněhové mraky je možné zahlídnout i červánky krčící se za protějšími kopci. Do Sloupu sešup po silnici trochu klouže a když s půl hodinovou sekerou vpadneme do hospůdky, akorát si tu kamarádi sundávají batohy. Vero to drží pevně ve svých rukách, do 16:00 a ani o minutu dýl. Jedno pivko, polívku a na nikoho nečekáme!

Je 16:00 a je vidět, že tu všechno šlape podle hodinek (které má Vero na ruce:) – k místu bivaku je to kousek. Počty zimních spáčů mě pořád děsí, ačkoli jsem se těšila, jak konečně uslyším Mildu na kytaru, moje představa je tak hodinka u ohně a celonoční spánek. Celá ta banda mě ale takhle pohromadě…
Spací boudička je luxusní, už se tahá dřevo a chystá sezení. Kytara bude hrát až do rána a dřevo musí vydržet. Mám děs v očích a Pepa není s označením vlka samotáře daleko od pravdy. Mám chuť utéct na autobus do Sloupu a jet domů a strávit sobotní noc domů v komornější společnosti sebe samé, jak je zvykem. Nakonec ale nejsu jediná, koho to děsí a tak netaháme spacáky zbytečně a o kousek dál už uklízíme bordel od dobytků v přístřešku Pod Vlčí skálou. Skála dosahuje i sem a nakonec vlastně ani v přístřešku moc nespíme, nejsme jogíni, abysme se tvarovaly mezi šutry, ale slouží nám k uchycení plachty a k posezení. Protéká kolem nás potůček Luha a pěkně bublá a šumí. Je jako ukolébavka na dobrou noc a když se člověk v noci občas probudí, aby si víc přitáhl spacák, šumění potůčku ho zase rychle uspí, aby ho dlouho nestudily zbloudilé vločky na tváři.

Ráno chvíli ležíme a místní ptactvo tak neohroženě kráká, poletuje a chová se tu jako doma – beze strachu z narušitelů, jako by o nás ani nevědělo. Chvíli si to užíváme a když vykoukne i sluníčko, zamíříme k nejbližšímu autobusu. Všechno tu taje a povoluje, je to tu oblíbené místo pro běžkaře z širého okolí. V rozbředlém sněhu už to není ono a celkem ráda ulevuju přetaženému kolemu.

Vyrážíme po žluté ze Křtin rybník pod Schindlerem huhuláci v Krasové větčný mlýn, Ostrov zřícenina hradu Holštejn Skála u Holštejna s jeskyní Hladomornou a zříceninou cesta přes pole kaple sv. Václava a Anežky, Šošůvka Luha pod Vlčí skálou

 

 

 

 

Líbil se Vám článek a chcete jej sdílet?
Share on facebook
Facebook

9 Komentáře(ů)

  1. PetraK
    PetraK na 14.1.2019 v 9:38

    Jeeee tiše tu závidím, takovýho sněhu! A vy tam byli první-zajíc se nepočítá :-), to je parádička. A koukám, že Vero je “kruťanda” 😀 😀 , leč dobře tak, páč jak se lidi rozseděj, je to konec. A stihli jste to parádně, těsně před roztátím. A dumám si tu fotograficky. Líbí se mi víc to pole nebo ten potůček??… ten kostel ale je taky moc pěknej. Stejně jako výletík

    Odpovìdìt
  2. mawenzi
    mawenzi na 14.1.2019 v 11:04

    me se nejvic libi potucek, ja mam jasno 🙂

    jinak pocasi vyslo skvele na sobotu aspon, takze fakt super sem si to uzila:)

    Odpovìdìt
    • Petrak
      Petrak na 15.1.2019 v 16:27

      no jo potůček, potůček…. ale to pole má v sobě krásu jednoduchosti takový, nic složitýho, ale čistýho, tichýho… tak já nevim, vždycky jdu po tý vodě a tentokrát asi vyhraje pole 🙂

      Já úplně vidím, jak si to šlapeš, sníh křupe, nic neruší a pak jdeš zmrznout do spacáku 😀 . Ne dělám si legraci, věřím, že Ty si užiješ i to spaní takhle venku, ve sněhu, páč je to úplně něco jinýho. A my teplomilci enem závidíme.

      Odpovìdìt
  3. hohol
    hohol na 15.1.2019 v 13:27

    Potůček 🙂 Zdraví vás kruťanda 🙂

    Odpovìdìt
    • PetraK
      PetraK na 15.1.2019 v 16:29

      Taky potůček jo? A pole chudák nic? 🙂 Kruťando! 🙂

      Odpovìdìt
  4. mawenzi
    mawenzi na 15.1.2019 v 19:04

    cau krutando:D

    jojo ja si to uziju, je to uplne jiny 🙂

    Odpovìdìt
  5. Zeta
    Zeta na 15.1.2019 v 20:42

    To muselo byt nadherne, spani venku na snehu jen v bivaku, probudit se do tiche, zimni prirody…V dobrem zavidim! A z fotek za me vyhrava pole – je to to pole u Holstejna, kde bylo v lete uz v osm rano nelidsky vedro? 😀

    Odpovìdìt
    • Petrak
      Petrak na 16.1.2019 v 16:32

      Pole, že jo?? Jasně, že pole!! 🙂

      Odpovìdìt
  6. mawenzi
    mawenzi na 18.1.2019 v 6:39

    jasne ze je to to pole s.nwlidskym vedrem:D

    Odpovìdìt

Vložit komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Původní web

K webu z let 2005 - 2016 se dostanete tudy

Štítky

do 15km 15-25km 25-35km 35-50km 50-75km 75-100km 100-150km 150-200km okruh 2023 2022 2021 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2012 2011 2010 2009 2008 Jižní Čechy Jižní Morava Karlovarsko Královéhradecko Liberecko Moravskoslezsko Olomoucko Pardubicko Plzeňsko Střední Čechy Ústecko Vysočina Zlínsko Maďarsko Rakousko Rumunsko Polsko Ukrajina Slovensko Velká Británie charita

Archivy

Komentáře

  • Dobrodruzka.cz: Dovolená Vlkov nad Lužnicí, duben 2023
  • Mawenzi: Dovolená Vlkov nad Lužnicí, duben 2023
  • Xerxová: Dovolená Vlkov nad Lužnicí, duben 2023
  • Maw: Ivančice – Dolní Kounice, květen 2023
  • Vero: Ivančice – Dolní Kounice, květen 2023
  • Maw: Z Přelouče k rybníkům u Lázní Bohdaneč, duben 2023

Kontakt

mawenzi (šneček) seznam.cz

Je libo novinky?

Loading

Zásady ochrany osobních údajů

Design od Elegant Themes | Běží na WordPress