Příroda v pomalu se rozvíjejícím jarním hávu, to tu poslední roky není moc běžné a tak si jí letos docela užíváme. Tentokrát jsme vyrazili na dvoudenní výlet s ubytováním z Přelouče k Lázním Bohdaneč, kde jsem byla už loni a oblast mě oslovila natolik, že se do ní hodlám vracet.

V sobotu jsme vyrazili do zataženého dne s předpovědí potobně temnou, jako nebe nad našimi hlavami. Tato sobota byla ve znamení očekávání deště a jedna slušná buřina prošla tak těsně kolem nás, že jsme ji chvíli poslouchali a pak nás prudkým deštěm její kraj i líznul. I tak nám to nebránilo v tom si užít pozorování potápek, volavek, kachen nebo racků na rybníku Buňkov, kolem kterého jsme procházeli, kochat se nádhernými lesy kolem Sopřečského kanálu nebo číhat na žáby v tůňce u vypuštěného Černého Nadýmače, kde nás nakonec hrana bouřky dostihla.

U rybníku Trhoňka jsme si užili další kolo deště, takže krom toho, že na pozorování ptáků jsme bičovaní deštěm neměli chuť, zřejmě ani ptáci se nechtěli nechat bičovat a krom kachen jsme na rybníku nic nezahlédli.

Něco se žene, rybník Buňkov.

Na Tichém rybníku zas odpočívala jen labuť a vedlejší Skříň je stále vypuštěný kvůli pracem probíhajícím na opravách hráze, takže jsme museli do Neratova zvolil zástupnou cestu z map a doufali jsme, že nás nevypeče a nebudeme muset jít po celkem frekventované silnici.

Zadařilo se a k výborné restauraci U Čochtana jsme došli sice s promočenýma botama z vysoké trávy, zato živí a se všemi končetinami. V restauraci jsme u večeře přečkali bouřku, která z poza oken vypadala mnohem malebněji, než o pár kilometrů dřív z aktuálních dat radaru a mohli jsme pokračovat do ubytka na farmě Macas v obci Neratov, kde jsme se zabydleli a ještě nalehko vyrazili podívat se na západ slunce k rybníku Rozhrna, abychom zjistili, že hráz je už ve stavu, že se po ní dá v pohodě přejít.

Druhý den jsme měli za odměnu od rána modrou oblohu a slunce svítilo tak, že to brzy bylo jen na trička. Naprosto luxusní krásný den, stvořený k pozorování ptáků z Musílkovy pozorovatelny u Bohdanečského rybníka. Cestou jsme minuli vypuštěné rybníky Nadýmače, kde jsme si alespoň ve vysoké mokré trávě napustili boty a ponožky studenou vláhou, takže přechod na široké zpevněné cesty NS Bohdanečský rybník a rybník Matka pro nás byl vítaným usušením.

Nakonec jsme došli do Lázní Bohdaneč, odkud co hodinu jezdí i v neděli trolejbus č. 3 až do Pardubic na vlakové nádraží, takže nic nebránilo hladkému návratu domů.,

Líbil se Vám článek a chcete jej sdílet?

Facebook