Na výletě s Mawenzi
  • Úvodní stránka
  • Výlety
    • Jednodenní
    • Vandry
    • Vícedenní
    • Zájezdy
  • Psiska
    • vlčí špička Feri
    • vlčí špic Tim
    • lapinkoira Charlie
  • Inspirace
Vyberte stránku

Tišnovské kroužení, 03-04.04. 2021

Vícedenní, Výlety | 2 Komentáře(ů)

Velikonoční kroužení kolem Tišnova pro rozchození botek a navykání těl na těžký batohy. Aprílové počasí drželo o Velikonocích lidi spíš doma, takže nikde ani noha a oba dny jsem si docela užívala.

Sobota
Start do prudkýho kopce už se snad stává klasikou, odolávám nutkání sundat bundu a dobře dělám, protože dneska fučí docela silný vítr a jakmile se terén trochu srovná, je tak akorát. Teploty se mají dnes pohybovat do  10°C, na sluníčku i o něco víc. V lese je zatím docela příjemně a přestože je sobota, nikde ani noha. V lese všechno kvete, sasanky a jatérníky, stromy kolem pučí a ve větvích je živo. Duben nám chystá aprílové překvápko a tak, zatímco svačíme s výhledem přes pole na obec Úsuší a Deblín a pozorujeme pracující traktory, přižene se první dnešní přeháňka. Místo deště nám do hlav buší sněhové krupky. Než dosvačíme, krupky už pomalu tají. Dneska rozhodně není kam spěchat, kilometrů v plánu málo a po zimě jsou první jarní výlety vždycky nějak náročnější.

Zobrazit článek (858 více slov)

Sedíme na cestě mezi poli, vyhřáté od sluníčka, a v protějším kopci se sluní Deblínský kostel sv. Mikuláše, původně ze 14 století. Každou chvíli jej, stejně jako nás, přikryje mrak. Děsně tu fučí, a když se zatáhne, dává se do mě chlad, který sluníčko nestíhá vyhnat.

Slepice, traktor, ptáci, pes. Vítr.

Tohle se mi mísí uších, zatímco sedím na mezi a zase se vyhřívám. Vítr je ale silný a žene neustále nová a nová mračna před sebou a tak je brzy potřeba jít dál, protože ve stínu je fakt chladno. Sotva se zvedneme, začíná zase svítit sluníčko… a takhle je to dneska celý den. Slunko, vítr, chladno, vítr. Vítr, vítr, zase jen vítr. V lese je ale zase líp, stromy nás chrání. Když se noříme do lesa hlouběji, všechno tu zelenobíle kvete. Že by medvědí česnek? hm, ten stonek se mi nezdá, ale konvalinky to určitě nejsou, tak zkouším zkusmo jeden lísteček. Štípe? neštípe? těžko říct…

Poslední stoupání. Blíží se podvečer a taky konec dnešní trasy. Zvládli jsme dokončit vnitřní tréningový okruh už skoro celý, ale tady nás čeká ještě poslední zastávka. Mezi mraky se dere podvereční slunce, aby  prozářilo zeleň rašící trávy a les plný starých krásných zkroucených stromů. Vítr se také trochu utišil, ptáci oživili podvečerní les a já nastavila zpocená záda posledním dnešním paprskům slunce.

Chvíli si užívám les jen sama pro sebe, než se přidám ke společnosti na vyhlídce vrcholu Výrovka směrem do údolí s městem Tišnov. Skalnatý charakter vyhlídky porostlé borovicemi mě v těchto místech trochu překvapuje, ale je jasné, proč si toho místo vybrali Junáci pro umístění pomníku bratrům Vetešníkovým, členům tehdy ilegálního Junáka, kteří zemřeli v koncentračním táboře. Celý den s sebou tahám testovací stan, který se chystám pořádně provětrat později v tomto roce, tak jej cvičně stavím. Akorát včas, protože přichází další krupková přeháňka a několik minut do stanu buší. Aspoň už má přístřešek první pokřtění za sebou a nenosil se v batohu jen tak zbůhdarma.

Ráno je jasné, že musím vstávat hodně brzy, abych si mohla užít na tomto krásném místě i východ slunce, který čekám zhruba nad Tišnovem.

Neděle

Východ slunce zastihl oblačné ráno nepřipravené, mraky zakrývají skoro celou oblohu. Nechtějí dneska sluníčko ukázat, ale stejně se ukazuje, že slunce vychází trochu mimo vyhlídku a růžová jen probleskuje lesem mezi větvemi a probarvuje břicha lehké oblačnosti. Ptáků je tu nepočítaně, zpěváčci, něco datlovitýho a pták, co zní jak šrtání zapalovačem. Horkej čaj do termosky a ještě jdu na chvíli poslouchat ptačí koncert. Mraky se nakonec začínají trhat a nad borovicemi porostlý skalnatý ostroh, čnící nad údolí, kam budeme za chvíli sestupovat, doléhají zvuky dopravy. Promrzají mi prsty, ale okamžik tohohle rána to nemůže zkazit. A  pak, když už su z vyhlídky vyfoukaná a vymrzlá to přijde. Slunce se vyhoupne na oblohu a prosvítí údolí i skalní ostroh oranžovým teplem. Kostel vyzvání celou a z města pode mnou už se nese počínající ruch.

Než se nasnídáme, sluníčko se zase schovává za mraky. Teplota stoupá, z hodnot lehounce pod nulou až ke 3°C. I mezi stromy začíná zase foukat. Sluníčko, vítr, zamračeno, vítr. Dneska fučí ještě silněji, než včera a když vykoukne slunko, taky už má větší sílu. Je snadný to podcenit a pořídit si první úpal od sluníčka…

Začínáme vnější Tišnovský okruh, který ma asi o 10km víc, než včerejší trénovací. Je potřeba se do toho pěkně opřít a tak funíme zase do kopce, stejně jako včera, ale oddělujeme se směrem k vyhlídce na kamenolom v Předklášteří. Dneska potkáváme mnohem víc lidí na procházce, naštěstí jen v blízkosti města a dál jsou lesy zase relativně bez lidí. Studánka Pod pasníkem je plná chutné studené vody, osvěžíme se, než začneme zase stoupat ke skalnatému kopci Orlí hnízdo, ze kterého je krásně vidět na železniční viadukt Mezihoří. Dnes výhledu nebrání zeleň stromů, takže je kupodivu i hezky vidět.

Díky navigační chybce trochu zbytečně stoupáme do kopce, ale co naplat, trénink je trénink. Místo lesů jsou tu hodně prosekané paseky, kůrovec prostě řádí všude, ale naštěstí to tady není tak hrozné, většinu cesty pořád lemují stromy tam, kde jsou v mapě zelené lány. Když sklesáme do ůdolí k řícce Blahoňůvka, kopírující žlutou s cykloznačkou, najednou tu jsou hromady cyklistů. Pozdravím jednou, dvakrát… a pak vím, že to nemá smysl.

Začíná se taky ukazovat, že vnější okruh je možná moc velký sousto, takže je potřeba ho trochu upravit a zkrátit. Navíc máme dneska posilu, která s náma včera nešla a tak je potřeba ověřit, jestli je medvědí česnek medvědím česnekem a trasu rychle upravujeme ve stopách té včerejší. No co, hlavně že je kratší:)

Deblín obcházíme z boku po cyklo a na poli potkáváme slečnu na procházce, která tady procházela kolem i včera, když jsme se vyhřívali na sluníčku. Jen se na sebe usmíváme, slečna se hned ptá, jestli jsme to my. Asi tu moc bláznu nechodí v kruzích:)

V lesích nad Vohančicemi hned zjišťuju, co je to ta zeleno bílá rostlina zač a česnek to prý určitě není. Nakonec se ukazuje, že je to bažanka, nejedovatá rostlina s projímavými účinky při předávkování.  Díky zkracování máme možnost ještě jednou zažít větrný západ slunce z ostrohu nad Tišnovem a tak neváháme, a ještě si ho jdeme jednou vychutnat, než se s Tišnovskými lesy definitivně pro dnešek rozloučíme.

Stoupáme po zelené značce nad Tišnov les se teprve po zimě probouzí ale mravenečci nad obcí Nelepeč už mají hromadu práce Na chvíli je jaro v plným proudu, sluníčko a modrá obloha ale záhy se zase ženou mraky. Vítr je silný a tak je brzo celá obloha pryč (výhled nad Úsuší) první sněhové krupky útočí a za chvíli je pod nimi schované celé pole Než se nadějeme, je zase krásně (Zelená nad Úsuším) těžká technika tu bohužel nestojí jen tak... Výhled na kostel sv. Martina v Deblíne Za Deblínem se jen zlehka honí po obloze beránci a vypadá to na hezký zbytek dne krásné stromy v lesích nad Vohančicemi všechno tu kvete... památník bratrům Vetešníkovým, Výrovka Výhlídka od památníku na lomy nad Předklášteřím Tak sluníčko nakonec podlehlo krupkové přeháňce po které nad Tišnov padla nízká oblačnost a celé okolí skryla do šedi Ráno jsem ale připravená na východ slunce, který se schovává za mraky Ale nakonec teplé jarní paprsky polaskají skalnatý vrchol a za chvíli zmizí mraky a odkryjí sluníčko které se jen nesměle prodírá lesem. Sasanky ... a jatérníky nás doprovázejí po naučné stezce nad Tišnovem k vyhlídce na lomy u Předklášteří a kolem Výři skály, která je schovaná mezi stromy. železniční most v Mezihoří se nám naopak krásně ukazuje z vyhlídky Orlí hnízdo po zelené nad Úsuším... ... ideální velikonoční výzdoba cest. Skály, které lemují zařízlé údolí po žluté značce kolem říčky Blahoňůvky, která se vlévá do Libochovky Mechy jsou suché a chybí jim vláha Tohle je mamutí zkratka. Kopec je kratší, ale zato prudší! V polích nad Deblínem už je zase sychravo, šedivo a zima, ale stačí pár kilometrů a podvečerní slunce hřeje ve stínu kaštanu nad Vohančicemi.
Líbil se Vám článek a chcete jej sdílet?
Share on Facebook
Facebook

2 Komentáře(ů)

  1. Waki
    Waki na 15.4.2021 v 13:40

    Ahoj, ta fotka se sluncem v dlani je fantastická, to mě zase po nějaké době něco fakt moc potěšilo a překvapilo!

    Odpovìdìt
    • Mawenzi
      Mawenzi na 16.4.2021 v 12:11

      To me tesi:)

      Odpovìdìt

Vložit komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Původní web

K webu z let 2005 - 2016 se dostanete tudy

Štítky

do 15km 15-25km 25-35km 35-50km 50-75km 75-100km 100-150km 150-200km okruh 2022 2021 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2012 2011 2010 2009 2008 Jižní Čechy Jižní Morava Karlovarsko Královéhradecko Liberecko Moravskoslezsko Olomoucko Ostravsko Pardubicko Plzeňsko Střední Čechy Ústecko Vysočina Zlínsko Německo Maďarsko Rakousko Rumunsko Polsko Ukrajina Slovensko Velká Británie

Archivy

Komentáře

  • Viktor Šrámek: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Mawenzi: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Milá Aulehlová: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Mawenzi: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Dobrodruzka: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Mawenzi: dovolená v okolí Nového Boru, září 2022

Kontakt

mawenzi (šneček) seznam.cz

Je libo novinky?

Loading

Zásady ochrany osobních údajů

Design od Elegant Themes | Běží na WordPress