* Trasa výletu
Saifeho tradiční krbovka, kterou jsem loni musela vynechat, byla letos čtyř denní, což se mi nehodilo. Ale aspoň na víkend jsem se přidala a rozhodně to stálo za to.
V rychlíku jsme komplet zaplnili kupé 6. kusy a psem a nezvykle v 6:40 už Jiřka vyndávala víno k posilnění na dlouhou cestu. Z Havlíčkova Brodu jsme se potkali ještě s Tomem. Ten měl ve vlaku přiopilého přátelského nového kamaráda a zdálo se, že nový kamarád bude chtít s náma. Nakonec ale vystoupil o pár zastávek dřív, než my.
V Humpolci jsme nesměli minout sochu Hliníka a po naučné stezce kolem nepřístupného židovského hřbitova jsme pokračovali přes kamenné moře až k hradu Orlík. Bohužel byl zamčený, ale nízká zídka hradeb nezastavila první nájezdníky a tak jsme se nečekaně všichni nasnídali za zdmi hradu.
V Lipnici byla otevřená jediná hospoda ze tří a díky husím hodům navíc plná, ale na zahrádku sme se vešli. Dost se ochladilo, ale o chuť na pivo a husí vývar nás to nepřipravilo, dokud nezačalo pršet – na zahrádce nebyly ani slunečníky. Rychle jsme se pobalili a přes památník Jaroslava Haška vyrazili dál až na Malý mlýnek, kde nám Profa domluvil na osadě Severní California spaní. V drobném dešti jsme si opekli špekáčky a už dorazil Profa s šerifem a vpustili nás dovnitř, do tepla a do sucha. Šerif Sokol a kamarád Buchta nás pak pozvali na hraní kapely Fernet do blízké vísky, kde se slavilo první výročí úmrtí jejich kamaráda Pučmelouna.
V neděli se nám ani nechtělo vstávat, zabedněná okna stodoly nepropouštěla ani trochu světla a navíc se v noci nevypršelo, i když jsme v to všichni doufali. Vyráželi jsme tedy až později dopoledne směrem na lomy k Lipnici. Já natěžko, už jsem mířila domů, ostatní nalehko jen v pláštěnkách do deště.
Komentáře