DEN 1.

Přijíždíme odpoledne, abychom si ve Veselí nad Lužnicí mohli nakoupit zásoby jídla a ubytováváme se v hezké prostorné chalupě s uzavřeným dvorkem, plně vybavenou kuchyní a parádní vanou v koupelně. V obýváku máme krb, jehož teplo dosahuje do místnosti s postelí spíše hodně nesměle, ale stačí 2 dny přitápění a i v ložnici se teplota zvedá z 10°C na příjemných 15°C. Díky brzkému příjezdu si tak ještě stihneme koupit ve Veselí deku navíc, protože já jich přibalila nejen pro psy dost, ale nějaká rezervní vypadá jako dobrý nápad. Taky se nás paní majitelka snažila od tak brzkého termínu trochu odradit, že je zima, ale nám to nevadí a tak máme prvenství. V dubnu totiž pronajímala chalupu poprvé 🙂

Brhlík.

DEN 2.

V noci jsem nezmrzla, protože mě hřáli dvě deky. Chtěla bych říct, že mě hřál i nějaký pes, ale ti zřejmě dali přednost vyhřátému prostoru u kamen s páníčkem na gauči. Vniřní teplota nevybízí k lenošení zato předpověd na dnešek je slunečná a s teplotami kolem 14°C. Parádní jaro. A tak vstávám hned ráno na východ slunce.

Vstávám asi zbytečně brzo, protože si na východ musím chvíli počkat, ale sluníčko vycházející nad Velkým Lomnickým rybníkem je parádní a já jej mohu nerušeně pozorovat z ptačí pozorovatelny na západním břehu rybníka. Ráno je ještě docela zima a po nočním dešti se trochu obávám o nepromokavost mých starších botek, ale ještě to zvládly dobře.

S východem slunce posnídám a je čas vyrazit na dnešní výlet. Výlety kolem vody se nesou ve znamení šnekochůze, pozorování ptáků a hledání žabiček na březích rybníků, tak mám na celý den jen málo kilometrů, abych se nemusela honit. Naopak se ráda vracím na místa, která znám a mnohde už ani nepotřebuji k orientaci mapu.

Sluníčko celkem připaluje a už začínám chodit jen v tričku. I žabky se sluní na březích, ale mají lepší dektory pohybu než já oči a tak jsou vždy o skok přede mnou. Já se plížím a ony už mizí ve vodě. Potkávám u rybníků pána s velkým foťákem a říká, že letos je to s ptáky špatné, že rybníky jsou prázdné. I mě se letos zdá ptáků spíše málo, hlavně obří kolonie racků nebo labutí jakoby někam zmizeli…

Bílkoviny…

DEN 3.

Dnes chci stihnout ještě jeden výlet, protože od zítra se má hodně zkazit počasí a má celé dny pršet, místy i s přívalovými dešti. Dneska má být ale ještě jasno a slunečno a teploty se mají šplhat až k 17°C, takže se na výlet opravdu těším. Vybavená svačinkou a nabitou baterií vyrážím do míst, která budou pro mě úplně nová.

Začínám ve volně přístupném parku soukromého zámku Chlum u Třeboně, který byl postaven v roce 1710, abych při příchodu k hlavní silnici zjistila, že brána je zavřená a park je ideální opustit zase ve směru, ve kterém jsem přišla. Podobný problém už ale přede mnou někdo vyřešil tím, že v železném plotě chybí jedna laťka. Napřed batoh, potom Mamut. Trochu vylekám paní, vracející se z nákupu, tak ji uklidňuju, že to není přepadení, ale cesta na svobodu ze zajetí parku.

Cesta k baroknímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie z let 1737-45 je postaven lemována křížovou cestou z poloviny 18. století je do mírného kopce, ale já už se začínám docela potit a to je ještě celkem vlahé ráno.

Kostel je zavřený, jako ostatně letos každý, kolem kterého jdu, ale naproti němu jsou otevřené potraviny, kde dobírám ještě láhev s vodou. Ráno jsem to asi podcenila a mám obavy, že litr čaje dnes nebude stačit.

Kraj rybníků…

Cestou mezi lukami a lesy procházím k prvním rybníkům, které přes hradbu lesa nejsou vidět, jen občas probleskne kousek vody nebo je slyšet křik vodního ptactva. Jdu po hrázi Starého jezera k rybníkům Výtopa a Žofínský, který je aktuálně vypuštěný. Nevadí, moje trasa křižuje rybníky pečlivě a jeden vypuštěný rybník ničemu nevadí. Bohužel ani tady na rybnících není mnoho ptactva a později během května se na ornitologické procházce dozvídám, že letošní populace vodních ptáků decimovala ptačí chřipka.

Moje trasa původně vedla i k dalším rybníkům severněji nad oblastí, ale protože se spíš poflakuju než jdu, tak musím tentokrát další rybníky vynechat, abych ještě stihla okouknout zříceninu kostela Narození Panny Marie a kostel Všech svatých v Lutové. Zříceninu se mi daří přejít, tak se k ní od kostela ještě vracím, zatímco páníček trpělivě čeká v autě, aby mohl jít opět dělat to, co každý normální člověk na dovolené dělá. Odpočívat:) Bohužel ho ale odpočinek nečeká, protože ještě jedeme navštívit známou s lapinkoirou, abychom si pomazlili huňatého pejska, který se nechá. Bohužel moc nemá rád psi a tak se lapinčí družení nekoná, ačkoli Charlie by si asi docela rád s někým hrál.

DEN 3. + DEN 4.

Předpověd se nemýlila, celé dny prší a tak je trávíme návštěvou známých, když už jsme v těchto dalekých končinách, a sledováním obří televize, kterou máme na ubytování i s DVD přehrávačem a sbírkou filmů. Sledování televize má výhodu, že se provádí v místnosti s krbem a tak je u ní hezky teplo. Večer dokonce na chvíli přestává pršet, a tak můžu doplnit do sbírky i západ slunce nad Horusickým rybníkem.