* Lokace na mapě zde
ubytování Kemp Mezní louka
V neděli jsme se po nekonečných 5ti hodinách jízdy setkali s ostatními dovolenkáři v Mezní Louce a hned první odpoledne, nehledě na nepříjemný déšť, jsme vyrazili na výlet. Vzhledem k situaci jsem se ale výletu neúčastnila, pouze krátké vycházky, takže první zážitky jsem si musela nechat až na pondělí.
Pondělní výlet byl ve znamení německé části národního parku, a také častého mrholení. Zaskočil nás jen prudký sestup ze skal do údolí, řešený velmi prudkými schody či žebříkovými částmi, kde bylo potřeba silného nosiče pro hafany, zatímco já jsem hrůzou ani nedýchala. Den jsme zakončili v hospůdce a nakonec i hraním na kytaru a zpíváním, i když jen v chatce.
V úterý jsme se rozdělili na dva tábory, Karel s Vlastíkem vyrazili na 22km dlouhý výlet do údolí Křinice (Kirnitzch) a my s Olgou na kratší variantu z Jetřichovic. V Pavlínině údolí jsme museli brodit, na což koukal nedůvěřivě jen Tim, který se bojí vody ale asi věděl, že ho na druhé straně čekají psí dobrůtky. Při návratu jsme akorát potkali naše dva sportovce, kteří ještě vyrazili pěšky do Mezné na večeři. Já zasedla ke knížce a byla ráda, že mě už nečekají žádné kilometry.
Během posledního, středečního, výletu přes Pravčičkou bránu a soutěsky na řece Kamenici se občas ukázalo i sluníčko. Škoda jen, že jsem zůstala pod Pravčickou branou a nezaplatila vstupné na vrchol, přišla jsem o krásné rozhledy do okolí, takže to bude bojový úkol, až se sem jednou vrátím.
>>> galerii najdete zde <<<
Komentáře