* Trasa na mapě
Tuhle trasu jsem měla v zásobě na “někdy”. Její malou část jsem už znala z minulosti a měla jsem v plánu poznat okolí o něco líp. A pak se naskytla příležitost jako vyšitá přesně pro tuhle trasu, která je na jeden den dlouhá a na dva zas trochu kratší. Tentokrát jsem jako doprovod totiž měla člověka, který už dlouho nikde natěžko nejel kvůli rodinným radostem a starostem a tak vlastně trasa přišla vhod, dost dlouhá na bivak, dost lesem do těchle veder a zároveň taková do začátku ideálně rovinatá.
Zříceninu Rokštejn jsme vzaly ráno útokem a byla jsem překvapená, jak se za ty roky prací změnila a kolik tam bylo turistů. Chvíli jsme se pokochaly a pak rovnou ztratily cestu – a na naší zacházce bylo tolik slaďoučkých lesních jahod, že to byla zacházka parádní a chutná.
Kaňonovité údolí Brtnice skýtalo příjemný chládek, zurčící Brtnice poskytla osvěžení na pohled i na psí packy a před Brtnicí pak i větší množství turistů. Hospůdka v Brtnici byla přesně tam, kde jsem si ji pamatovala, takže lehký oběd, procházka zámeckým parkem, a šup dál po žluté na Bransouze. Ze silnice nad Brtnicí byl krásný výhled na zámek a kostel, ale žlutá cesta byla celkem zarostlá a nevypadala, že by tu proudily davy turistů. Aspoň byl klid a doprovázel nás jen křik ptáků.
Na noc jsme se uchýlily do parádního lesa, k louce a polím, na nichž skotačili srny a zajíci. Nechyběl večerní špekáček a teplá noc byla příjemná. Ráno jsme vyrazili na východ slunce, ale krz stromy na předpokládaném směru jsme chvíli jen pozorovaly, jak se prosvětluje obloha a začínají se probouzet ptáci. Příjemné ráno.
Na další kus cesty jsme vyrazili přes chatové osady, skalnatými kaňony a kopřivovými hájemi lemovanou řeku Jihlavku k cíli naší cesty. Vlak nám jel akorát, tenhle víkend prostě klapl na jedničku a byl důkazem toho, že důležitá je cesta a společnost a ne nachozené kilometry. Tedy aspoň pro mě, i když na to občas nevypadám 😉
PS: až si příště nevemu foťák, že to jako znám, tak se samozřejmě vytrestám sama fotkama, který si nedovezu domů:)
Než jdu číst, kouknu jako vždycky nejdřív na fotky a!! Ty bláho!! Ten západ slunce, to žitný pole a ten zelený tunel na Jihlávce!!!!!!!!!! Bože to je krása!!! Jsi čím dál tím lepší, děfčico! Tyhle tři ty si dej stranou, to jsou poklady 🙂 a jdu číst….
Jak nedovezu domů fotky?? Vždyť jsou a krásný. A vejlet byl evidentně pohodička, vydařil se a užily jste si to obě, co?
Já si taky myslím, že je lepší to nehnat do krajností a cestu si užít úplně celou a nebejt pak moc mrtvá. Tůchám, že jste si užily možnost být jen tak spolu a pro někoho to bylo po dlouhý době prvně totál bez starostí 🙂
ale hodne veci sem nevyfotila, protoze me omezovala technika, na ktetou uz su zvykla, nastesti ne na vsechno 🙂
jo, bylo to moc fajn. ja se na vylete malokdy znicim, do krajnosti to nezenu, ale spis se da rict ze si vic uzivam chuze ci delsi trasy proste proto, ze su zvykla a neni to pro me zaber ve smyslu nadlimitni.
a myslim, ze obe sme si to uzili, bylo to moc fajn a na podzim bude repete 🙂
no hlavně tě technika naštěstí neomezovala tam, kde neměla. Protože fakt ta trojka je lůůkcus.
a na podzim kam? Ať se mám na co těšit.
Tys proti mě velkošlapka, pro mě je limit 22 km na den, další den už musím jít o dost míň a navíc… ehm, se to stydím psát :D, prostě se musím pořádně vyspat na pohodlí. Vážně obdivuju ten Tvůj způsob cestování a těším se teď na ty fotky až budou z velkýho výletu.
uvidime, zqtim je to daleko. nojo velkej vylet byl boziiii lec jwn tridenni coz skoda prevelika, ale vsechno bude