Na výletě s Mawenzi
  • Úvodní stránka
  • Výlety
    • Jednodenní
    • Vandry
    • Vícedenní
    • Zájezdy
  • Psiska
    • vlčí špička Feri
    • vlčí špic Tim
    • lapinkoira Charlie
  • Inspirace
Vyberte stránku

Svitavská pahorkatina s vůní jara 10-11.3.2018

Vandry, Výlety | 9 Komentáře(ů)

* Trasa na mapě

Vyrážet z Brna v péřovce se zdálo jako dobrý nápad do okamžiku, kdy jsme se museli přesunout z autobusu na vlakáč pěšky, ale nakonec jsme přesun zvládli a setkali se na nádraží ve vandrovní čtveřici. Něco ještě přiberem cestou – dnešní posilu, která nás ale dnes i opustí.

Zobrazit článek (640 více slov)

Hned ze startu děláme brajgl ve vlaku – aneb povídáme si a omylem sedíme v tichém kupé – po kontrole a upozornění průvodčí se dekujeme a já při přesunu ztácím In kartu. Ve vlaku do Bezpráví ji v peněžence marně hledám asi 6x, celou ji otočím vzhůru nohama a prohledávám i batoh. Paní průvodčí je ale hodná, radí mi web eztraty.cz a přirážku mi nepřipočítá.

V Bezpráví se konečně setkáváme. Je nás 7 a 3 psi. Den je zatažený, ale je kupodivu celkem teplo a navíc do kopečka se člověk rozehřeje jak je známo nejrychleji. Mokré cesty střídají cesty s natátým sněhem, jde se ale všude dobře. Sněhu je tak akorát, že máčí podrážky po svršek a z neznámého důvodu psy až vysoko po břicho.

První zastávka na teplý čaj je v penzionu Koliba, dva špinaví psi vůbec nevadí. Třetí se i s páníčkem odpojil a zvědavá část skupiny se jde podívat na jeskyni v zatáčce pod Hrádkem. Já moc zvědavá nejsu, víc mě zajímá, jaký mají čaj:) Pak vyrážíme dle instrukcí rovnou za nosem přes potok Řetovku, mírně do kopce a přes lesy až na louku nad Řetovou. Sluníčko svítí, hlad a žízeň se hlásí o slovo spolu s krásnou loukou s naskládanými kmeny. To si nemůžeme nechat ujít a tak na zastávce krom svačin koluje i medovina a domácí vajíčka. Na sluníčku je krásně a opravdu se tu už vyhříváme jen tak v tričku. Voní to jarem. Člověk by zapomněl, že je ještě vlastně zima a za chvíli se setmí a vládu zase převezme vlezlé chladno.

Na Andrlův chlumu, sotva jsme po pauze vyšplhali rovnou za nosem do úděsnýho kopce, je další přestávka – nejen občerstvovací, ale i rozhlednová. Jako loni hlídám psa a batohy, rozhled je tu krásný ale taky je potřeba, aby byl i trochu vzácný, aby to člověka ještě bavilo sem jezdit. Posílám dědečkovi SMS a přijde mi milá odpověď, ať si to užijeme, že se bude celou noc solidárně klepat:)

Pak najednou přijde z lesa zima, a je jasné, že se blíží večer. Jsme výš a je tu chladněji, jestli bylo před chvíli na tričko, teď je to na pořádnou bundu. Nad Dlouhou Třebovou se loučíme s holkama, co nám přijely dělat sobotní podporu a přes pole pokračujeme po značce. Mokré mazlavé bahno se nás snaží strhnout k zemi, ale bojujeme statečně a daří se nám dosáhnout druhého břehu bez bahna naprosto všude, i když boty jsou tu na přelomu pole a lesa ztěžklé blátem a jejich původní barva nejde odhadovat ani po otření o jehličí.

Přívrat. Má tu být country večer, ale přicházíme brzo, takže se jen chvíli ohřejeme v příjemné hospůdce a seznámíme se s Čejenem, o kterém jsem hodně slyšela, když nám půjčuje klíče od osady. K osadě už jdeme za tmy, zasněženým polem klopýtáme a přes zataženou oblohu nám na cestu nesvítí vůbec nic. A najednou – chata. S ohništěm. No ale spaní venku je spaní venku. Rozděláváme celtu, opíkáme buřty a užíváme si večerní pohody, než nás únava zažene do peří. A jako ukolébavka soví requiem.

V noci asi dvakrát prší, oboje bych zaspala, kdyby se Feri nedrala víc na spacák a pod celtu. Nemůžu se většinu noci ani otočit, ale co by jeden pro psa neudělal. S rozedněním pak pes naznal, že je čas vstávat a štěkotem dal najevo, že už stačilo. Další buřty a můžeme vyrazit rovnou za nosem, zmrzlým údolím, kde bylo v noci rozhodně pod nulou. Včerejší sluníčko a zasněžené cesty střídá větrno a namrzlé cesty. Co krok, to noha nohu mime a někdy ani opatrnost nestačí a k rozřízlému prstu z rána přidávám pěkně obražený loket.  Pak už jsme na Kozlovském vrchu – v turistické chatě zahajujeme dalším jídelním chodem a opět držím pozice u čaje a batožiny, když jdou ostatní za výhledem do kraje. Nakonec ale i dneska nás čeká sluníčko na závěčečný sestup do České Třebové na vlak.

 

Sněhu jen tak lehce A brzy mizí... přes louky - sněženky se už chystají kolem lesních soch místního pána přes pole až k výhledu na Ústí kluzkým sešupem i příjemnou cestou zamyšleně. Hromadné selfie vyhřívačka na sluníčku a už zase do kopce na rozhlednu Andrlův chlum Sněhem Někdo se vyhřívá u ohně někdo ve světle čelovky Vstup je bedlivě střežen aspoň z jedné strany cestou necestou zmrzlým údolím kolem pramene Řetovky Tak kdo se ohne nejvíc? Kozlovský kopec a dolů do Třebové mě se neschováš... Tak ahoj příště...
Líbil se Vám článek a chcete jej sdílet?
Share on Facebook
Facebook

9 Komentáře(ů)

  1. Grimmh
    Grimmh na 12.3.2018 v 20:39

    Moc pěkný fotky.

    Odpovìdìt
  2. Mawenzi
    Mawenzi na 12.3.2018 v 20:46

    Děkuju:)

    Odpovìdìt
  3. Zeta
    Zeta na 12.3.2018 v 21:04

    Moc pěkný článek, výlet byl vážně fajn, i počasí se vydařilo. Díky za pozvání a pevně doufám, že se brzy přidám na další tvoji akci 🙂

    Odpovìdìt
  4. Mawenzi
    Mawenzi na 12.3.2018 v 21:29

    Díky moc 🙂 Určitě ještě něco stihneš 🙂

    Odpovìdìt
  5. Vero
    Vero na 12.3.2018 v 21:57

    Dobrý! Užila jsem si fotky i vyprávění 🙂

    Odpovìdìt
    • PetraK
      PetraK na 13.3.2018 v 12:03

      Já nevím proč, myslela jsem, žes byla taky 🙂 . jak se daříš?

      Odpovìdìt
  6. PetraK
    PetraK na 13.3.2018 v 9:38

    Jako čtu dobře, žes vyměnila chatu za jehličí??? Seš snad trpaslík?? 😀 😀 . Ne smekám, jste blázni prostě. Je fajn, že klaplo to počásko. Doufám, že se prstík brzo zahojí. No a Ferince halt příště s sebou boudičku, zateplenou, pro chudinku :D. A zas – ta jedna fotka!!! Ta teda je . Normálně obrazová tapeta z ní a můžeš to prodávat. Asi tušíš, která to je, ne?

    Odpovìdìt
    • Mawenzi
      Mawenzi na 13.3.2018 v 13:09

      potok? 😀

      Odpovìdìt
      • PetraK
        PetraK na 14.3.2018 v 12:05

        Jak jinak!! Je krásná. Je tam voda, zakletá mrazem, je tam i jaro v tý zelený trávě, břehy dělají rám obrazu….. do-ko-na-lý! 🙂

        Odpovìdìt

Vložit komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Původní web

K webu z let 2005 - 2016 se dostanete tudy

Štítky

do 15km 15-25km 25-35km 35-50km 50-75km 75-100km 100-150km 150-200km okruh 2022 2021 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2012 2011 2010 2009 2008 Jižní Čechy Jižní Morava Karlovarsko Královéhradecko Liberecko Moravskoslezsko Olomoucko Pardubicko Plzeňsko Střední Čechy Ústecko Vysočina Zlínsko Německo Maďarsko Rakousko Rumunsko Polsko Ukrajina Slovensko Velká Británie vybavení

Archivy

Komentáře

  • Jára: Vandr východní hranou Svitavské pahorkatiny, prosinec 2021
  • Viktor Šrámek: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Mawenzi: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Milá Aulehlová: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Mawenzi: Broumovská vrchovina, listopad 2022
  • Dobrodruzka: Broumovská vrchovina, listopad 2022

Kontakt

mawenzi (šneček) seznam.cz

Je libo novinky?

Loading

Zásady ochrany osobních údajů

Design od Elegant Themes | Běží na WordPress