Plánovaný výlet byl v podstatě nutný ze dvou důvodů – vyzkoušet vloni koupené a ještě nenošené tenisky, zda je můžu vzít na vandr a taky si před prvním letošním vandříkem vyzkoušet aspoň denní vzdálenost. Naštěstí k té délce nebyly přidružený ani kopce, ani krosna, jinak bych bídně zhynula a doufám, že v průběhu sezony se to vylepší. Přece jen letos chci jet zase s Kudrnou a tam se na pomaláče nebere zřetel:)
Většina naší cesty byla pěkně po rovince – kolem Baťova kanálu, historického průplavu Otrokovice-Rohatec, vybudovaného v letech 1934–1938 v délce 52km, nebo kolem řeky Moravy, u jejíhož pramene jsem se pod vrcholem Králického sněžníku zastavila v únoru. Cestou jsme (bohužel jen zvenku) obhlédli technickou památku – výklopník, kde se v minulosti překládalo uhlí z železnice na řeku.
Počasí vyšlo vzhledem k předpovědi celkem použitelně, bez deště, jen zataženo, a nakonec při čekání na vlak domů jsme měli možnost se i trochu vylepit na sluníčku a užívat si jeho příjemné jarní výhřevnosti.
Tak a jak teda botěnky? Gůtovka?
Jo a ! Ta fotka kapky, ta je velepovedená! Já asi jak ten můj foťák neumí tu zelenou – jsem tou zelenou na fotkách posedlá 😀
Zelená se dá doladit na pc, že trochu přidáš/ubereš sytost, nebo vyvážení bílé a dá se to poladit. Děkuju.
PS: děkuju hodné duši za určení květeny na Ostřicí štíhlou, jak budou kapacity, tak to upravím. Snad 🙂
Jinak botěnky gůtovka, škoda, že nemaj terénní vzorek, ale za mě parádní:)