Pokud si klepete na čelo, tak i já byla při návrhu této lokality a tohoto výletního “cíle” trochu překvapená, ale rozhodně o to nadšenější se k Jedovnicím vypravit. Paní psová zůstala doma, přestože jsme kvůli ní na dnešek výrazně zkrátili kilometráž a mohla si tak v klidu doma “lízat rány”, bohužel pro ni s botičkou na noze – včera si poraněný polštářek rozlízala přes celou tlapku.
Většinu cesty jsme šly ve stínu s větrem ve vlasech a s voňavým lesem všude kolem nás. Les sme prokládaly loukami, na kterých bylo neuvěřitelně živo. Různé druhy motýlů, luční květy a! no samozřejmě orchideje! Na prvních loukách jsme nic nenašly, a možná jsme se jen dobře nedívaly, ale odměna za ranní vstávání byla tady.
Pak jsme pokračovaly volnou navigací, zdárně přežily všechny nástrahy zarůstající cesty a nakonec po značce došly k arboretu. Asi, že včera byla zavřená Rosa Coeli, arboretum dnes mělo den otevřených dveří a tak bylo nejen připraveno na naši návštěvu, ale dokonce zadarmo. Peníze připravené na lupen tak putovaly z našich kapes do pokladničky a naše nohy mohly ještě chvíli šlapat lesem.
Hmmmm, krásná květena!! A ten orlíček takhle zblízka v týhle barvě je bombastickej.