Začátkem srpna 2021 začala Feri hodně pít, ale naštěstí to vypadalo na špatný granule, kterých jsme se nezbavili v zimě, když jsme splašeně jeli na veterinu, že moc pije. Když jsem pak našla u koše pytel inkriminovaných granulí, dostala dietku, ale přesto se pití neupravilo. A pak začala zvracet naprázdno anebo zbytky vody. Takže páník dostal rozkaz vyrazit na veterinu, zatímco já v práci doufala, že zase jedeme „zbytečně“ jako v předchozích tak 10 situacích, kdy mi v hlavě vždy zněla poplašná kontrolka „pyometra“.
Co to vlastně ta pyometra je si můžete přečíst v odborném článku: Pyometra – hnisavý zánět dělohy
11.8.2021
Dieta podle páníčka – trochu rýže znamená množství jak pro stádno koňů, aby chuděra neměla hlad, takže Feri je akorát ucpaná. Nařízenou hladovku ale páník i přes zákaz porušil „dietníma“ bramborama.
12.8.2021
Omylem hrst problémových granulí, protože byli nachystaný u dveří a po ruce, když bylo třeba Feri na chvíli zavřít. Feri pije jak duha, čůrá, ale nekadí. Su jak na trní a čekám na zlepšení, který očekávám nejpozději 3. den po vysazení problematického Marpu.
13.8. 2021
V noci Feri zvracela vodu, ale ráno na procházce se objevil konečně bobek, celý zažloutlý. To mojí histerii že něco není v pořádku moc nepomohlo, takže po návratu z vycházky, jakmile mě muž hodil do práce, dostal nakázáno hned přijet na otevření ordinace, protože očekávané zlepšení nikde.
U veta diagnostikována pyometra (v případě zanedbání i smrtelný „hnisavý zánět dělohy“), takže si ji rovnou nechali v Hustopečích na operaci – léčba kastrací je efektivní a okamžitá.
Muž v posledních 10 letech slyšel při každé picí návštěvě veteriny dostatek informací o nutnosti okamžité kastrace při pyometře, ale myslela jsem, že je pokaždé vypustil hned po dokončení věty, protože se neúnavně pokaždé ptal, co to ta pyometra je. A nikdy to nevadilo, protože pití mělo v minulosto mnoho příčin, ale všechny byly banální, jako nesedící granule.
Proto když veterinář určil diagnózu a kromě doporučení kastrace nabídl i alternativu léčby, která nemusí být efektivní ale může operaci oddálit, řekl muži, že má konzultovat doma s manželkou a že je třeba rozhodovat rychle, muž ani nevolal. Někde z hlubin hlavy se mu vynořili všechny apely na nutnost okamžité kastrace a tak nechal Feri rovnou v ordinaci a jen mi do práce volal výsledek.
Pátek 13. tak měl vlastně nakonec šťastný konec a žádnou smůlu nepřinesl. Tou by byla pozdní diagnostika…
Podle slov veterináře jsme „ješte přišli včas“, přestože už dle něj mohla mít zánět dělohy až dva měsíce. Ještě tak měsíc by tady byla, kdybychom nepřijeli… Veterinář taky vyvrátil, že co jsem si myslela, že je hárání (14dní zpět, přišlo mi trochu divně mimo dobu), tak že už byl spíš výtok hnisu a proto se čistila. Jenže Feri má hárání napůl skryté od štěňátka a hodně nepravidelné, takže posun o měsíc dřív nebo později nebyl nic neobvyklého, ale dva… přesto mi to prostě nedocvaklo.
pozn. teploty se letos v půlce srpna pohybovaly dost přes 35°C hlavně tu na Jižní Moravě, ale naštěstí jsme nedávno pořídili místo Formanky o 10 let mladší povoz s nefunkční klimatizací, kterou majitel nikdy nepoužil, takže jsme to riskli a prostě nechali jen naplnit chladivo a děj se vůle boží. Jinak si ten převoz po narkóze 30 km po okreskách v šíři na jedno auto fakt nedovedu představit hlavně s fenou, která díky měkkému patru nemůže v teple dobře dýchat a poslední 2 roky v těchto vedrech ani nevychází na ulici. Měli jsme strach, aby vůbec udýchala převoz. Než jsme přijeli na veterinu, auto se parádně zchladilo a my aspoň nemuseli řešit, jak ji bezpečně dostaneme domů. PS: ta děloha vypada jako věnec buřtů, nic hezkýho na pohled.
Rady od Fifi a Evy C. Sindibádkový (www.zrzavec.com.cz) – který obě tuhle operaci u starších fenek mají za sebou a daly dokonalý rady, jak postupovat krok po kroku hned po operaci:
Fifi
Pyometry jsou potvory, asi dobře, že z Feri něco vyteklo předtím. Z Dorotky ani kapka, pak najednou anemická teplota kolem 36°C, apatie, do té doby normální důchodkyně… Ta to měla kuchlý fakt těsně před rupturou. Ať se Feri dobře hojí a žádné komplikace. Má trychtýř nebo jí dáš jen tričko?
První rada, co si připravit pro návrat pacientky: Kup a uvař kuřátko, ať má po narkóze vývárek a dobrý žraso.
Ono po takové operaci ji budeš muset rozežírat pomalinku, po hrstičkách. Dneska podle mne ani žrát moc nebude, hlavně aby pila – ideál ředěný vývar, ale taky po troškách. A žrádlo pak vlhčit třeba tím vývarem. Mrkev rozmačkat, ještě ji klidně k tomu uvař brambory a taky rozmačkej. Zkrátka, aby měla dost tekutin a žrádlo takové, po kterým se ji bude dobře kadit, aby nemusela moc tlačit. 12 let je sice dost, ale Ferinka to zvládne. Bacha jen na pohyb potom doma, hlídat ji a klidně vodit na vodítku i na zahradě, hlavně první dny. Aby si neškubla stehy vevnitř. Ale to vám asi všechno řekne vet.
ad límec a ochrana jizvy:
Fifi:
Nespoléhala bych, že bude Feri hodná. Dej íi aspoň tričko (zadní nohy do rukávu, díru pro ocas a uzel vepředu třeba přidělat k obojku), ať nemusíš řešit rozlízané stehy, až se vzpamatuje po narkóze. Stačí, aby si to v noci párkrát blemstla a budou zbytečný komplikace. To tě nementoruju, to jsou zkušenosti a nevyžádané rady v dobrým úmyslu podávaný.
EvaC Sindibádková
Já se s dovolením přidám se svými zkušenostmi. Určitě bych radila ochranu operační rány pomoci bavlněného dlouhého trička, jak píše Fifi – límec je pro většinu psů docela velký stres – navíc jim překáží a v tomhle fuj počasí se v tom hrozně pečou a límce se zapařují… mám za sebou před lety stejnou zkušenost: 13letá labradorka – akutní pyometra a k tomu ještě útvar na slezině, který se zároveň zjistil na sonu – takže ven šlo najednou obojí – vybrala si na to tehdy nejteplejší týden v roce – bylo počasí zhruba tak jako teď. Pití je dobře ze začátku po narkóze trochu dávkovat – nenechat ji toho vypít moc najednou – radši nabízet vodu třeba co 10 minut a po troškách – pokud by měla tendenci hltat, anebo nechat olizovat kostky ledu. Taky je dobře hlídat teplotu a případně chladit, ale to Vám asi na veterině řekli. Labradorka to na ten vysoký věk zvládla překvapivě dobře, i když první noc a další den bylo dost peklíčko – v kombinaci s tím vedrem jsme měly dost problémy s vysokou teplotou – musela jsem ji pořad chladit, aby to neletělo do úplně blbých hodnot… Prožila pak ještě rok kvalitního života – samozřejmě úměrně věku – na labíka je to vysoký věk. Potom bohužel přišlo něco fatálního, co nemělo řešení a tak jsem ji musela nechat s láskou odejít za Duhový most…
13.8. Den operace – večer:
Teď tu chodí jak lev v kleci, hledá vodu. Všechnu jsme ji po napití sebrali (pod dohledem na pár jazýčků) ať ji následně nebleje, tak ji šla pít ze záchodové mísy, takže musím teď zavírat pevně na záchod. Pobavilo mě, že si nadzvedla při snaze dostat se k vodě víko od WC. Pak šla chlemtat ze sprcháče, taky se ho pokusila otevřít, ale to se jí už nepodařilo:)
Vývaru si dala trošku a pak hodila loužičku doprostřed kuchyně. Asi chudinka vůbec necítí tlak na měchýř. Je to kus nešťasnýho zvířete.
Jdeme spát, má ustřižený starý tričko, přivázaný za obojek. To z ní snad ani nestihnu sundat, až půjdeme v noci ven. Akorát teda jí v tom bude ještě větší vedro…
14.8.2021 – 1. den po operaci:
Jak má Feri ty problémy s dýcháním, tak je vidět že je ráda, že funí a leží na dlažbě. Tak do půl noci jsem jí otírala horký tlapy studeným mokrým hadrem. Funěla, chodila, funěla. Pořád hledala vodu, tak 100x za noc sem vstávala a dávala po troškách pít. Su totálně moc rozbitá, ale ráno aspoň malá odměna, sežrala kousíček šunky:)
Během noci jsem ji několikrát vzala ven, ale čůrat nechtěla ani jednou a ráno už bylo potřeba jen přeprat triko… Pod dohledem ho naštěstí nepotřebuje, celkem si rány nevšímá.
Jinak žrát nechce, ale alespoň pije. Objednala jsem chladící podložku. Taky sem k tomu objednala ještě obleček pooperační, protože jak sem jí to triko uvázala k obojku a ona blbě dejchá, tak ať povolím, jak povolím, tak jak se vrtí, tak ji ten obojek prostě nakonec vždycky nějak táhne:(
Zblajzla trochu vývaru a kousek masa, už je i klidnější a trochu leží. Už nemá takovou šílenou potřebu neustále chlemcat. Dokonce vyhodila použitelnej bobek a polehává a spí.
Eva C.
ono to vedro je bohužel únavné i pro zdravého mladého psa, natož pro ni, která má už věk, je po operaci a ještě ty dýchací problémy k tomu. Nejspíš je jí blbě po té narkóze a určitě ji to i bolí – proto chodí a nemůže spát. Že nežere zas tak moc nevadí, hlavně ty tekutiny po malém množství, ale stále, aby nebyla dehydrovaná, ale zároveň se nepřepila a nezačala zvracet. S tím čuráním se to určitě zlepší – ono než se to v tom břiše po takovém zákroku přeskládá, tak to chvíli trvá. Já jsem dávala Báře třeba kousek šunky, fakt jeden pláteček po kousíčcích, nebo třeba 5 piškotů, něco co měla rada, aby neměla prázdný žaludek a nebylo jí blbě… třeba co hodinu… jenže labík to je co se týká žrádla jiná liga… Chladila jsem i tak, ze když si lehla, omotala jsem jí tlapičky od kotníků dolů mokrými hadříky, které jsem stále máchala ve studené vodě a vyměňovala, protože vždycky byly za chvíli teplé. Za krk jsem jí dávala vychlazenou takovou tu gelovou chladicí kapsičku, co se používá na chlazení otoků – nejdřív přes plenu, ale vet pak říkal, že vzhledem k hustotě srsti můžu rovnou na srst… ta chladicí podložka cos objednala je určitě super, i ten pooperační obleček… Vydržte – nejhorší jsou první dva dny a i to vedro už by snad potom mělo polevit. V době, kdy bude pod Tvým neustálým dohledem, bych ji nechala bez trička, ať je ji co nejméně horko… Držím palce. Ono se to bude pomalu lepšit. Na mokrým ať neleží, aby se to nezapařilo
Fifi
S chlazením – co dat pět lahev s vodou do mrazáku a pak pres ručník na noc k Feri? Ale třeba už nebude tak funět a bude to i bez toho cajk. Podávaní prášku u nás jistí játrová paštika. Majka nebo tak něco, tomu neodolají a stačí jí jen trošku. Rozežírat nemocného psa je očistec, snad se íi brzo zvýši apetit nebo taveňák, ale ten asi doma taky nemáš. Jen prášek opatlat. Buď to pes sežere nebo mu to po nacpání do krku líp sklouzne. Jo a platí nepsané pravidlo – ždibek nebo dva samotný paštiky/sýra, pak s práškem a už ukazuju další ždibek “nezávadný” pochutiny, aby to pes rychleji spolknul a nepremýšlel.
15.8.2021 – 2. den po operaci
Dneska už byla noc lepší, 2x za noc čůrat bez nehody, pití je v normě. Už to vypadá, že můžeme nechat přístup k misce a i když ji jedním okem hlídám, tak je v misce jen troška vody, kterou pořád doplňuju, ať je kontrola.
Speciální kapří paštika, co si šetřím na Vánoce se mi hned hodí, ale to zvíře nemá vůbec chuť k jídlu. Je docela dřina do ní dostat léky, nechce šunku ani paštiku. Sotva jsem do ní narvala půlku prášku. Sou děsně velký, žvýkací, ale i po rozdělení to odmítá sežrat. Musím to do ní cpát, protože šunku nechce ani jen tak a od paštiky odvrací čumák. Ale tak přece jen během dne něco sežrala a ven chodí normálně.
Večer dostala prášek do krku v paštice, z vývaru vybrala jen maso, ale občas si lízne i zbytku. Moc se to se žrádlem nelepší, paštiku olízne…
Tričko má teď vytuněný o díry pro přední tlapy, takže jí mnohem líp pasuje a nemusím ho přivazovat za obojek, protože se k jizvě nemá jak dostat a přitom ji to neškrtí. Jizva je hezká, můžeme otírat vlhkým hadříkem a mazat na hraně oholených partií krémem – dávat pozor, ať se nedostane k ráně, ale ať ji netahají dorůstající chlupy.
16.8 – 3. den po operaci
Dneska sežrala pacientka šunku s chutí i s práškem. Tlapky už jsou normálně teplý, stejně tak ouška.
Dostavilo se i zlepšení chutě k jídlu, ale pro změnu se objevil k večeru kapičkovaný výtok z jizvy… a celá jizva má kolem sebe načervenalou kůži… nelíbí se mi to, protože už není jizva tak moc krásná. Zítra pojedeme na neplánovanou kontrolu, protože to se mi to nelíbí a 3. den po operaci je dle dostupných zdrojů nejkritičtější…
17.8. úterý – 4 dny po operaci.
Muž byl vyslán na veterinu. Z bezbarvého výtoku se stal přes noc lehce narůžovelý… Na veterině dostala injekci, nařízená kontrola ve čtvrtek (pozítří), ale zítra když budeme chtít… tak překážet nebudeme. Prý je pozitivní zpráva, že krvácí ven a odtéká to, než aby se krev hromadila v těle tajně bez kontroly, kde by mohla napáchat mnohem víc škody.
K léku kesium (2x denně), co má doma od operace, dostala ještě canidril na 2dny – na středu a čtvrtek – a ještě cyplox na 3dny (2x denně).
Feri jako taková ale už vypadá mnohem živěji a vrací se jí apetit.
18.8.2021 středa – 5. den po operaci
Tak po dnešní kontrole je lepší, už to dneska skoro ani nekrvácí, nemělo by to byt nic život ohrožujícího, jen pooperační nepříjemnost. Pokud do pátku náhodou nepraskne nějaký steh, což je teď trochu větší riziko s těmi komplikacemi, tak už by to dál mělo jít hladce. První týden je kritický a pak už jen hojení:)
Psová je živější, už je doma zase naše stará dobrá Feri. Výtok už je víc čirý a méně krvavý. Celou noc spala jako špalek, už má místo trička jen límeček a ani o něm neví.
19.8. čtvrtek – 6 dní po operaci
Dnešní kontrola po včerejší nadějné ukázala, že v noci praskl steh nebo dva a to asi způsobilo brišní kýlu, které jsme nemohli zabránit – nemohla skákat, postel, kde je zvyklá obskládaná krabicema, aby chodila jak po schodech, chodíme jen čůrat a jinak se střídáme v péči a nezůstává doma bez dozoru. Kvůli krabicím všude mám asi 10x málem zlomenou nohu, ale stejně… Nepomohlo to.
Feri si nechávají na sále na přešití, takže ji čeká druhá narkóza, ale naštěstí už mnohem menší, protože stačí přešít a ne vykuchat půlku psa.
20.8. pátek – 7dní po operaci, 1 den po reoperaci – přešítí.
Objevila se naběhlá boulička v jinak celkem hezké jizvě. Feri pije, žere, hojí se a druhou menší narkózu už zvládla jako by nic. Dostala další kesium a cyplox, dávkování jako po začátku operace. Dle návštěvy veterináře sledovat, vysušovat betadinou, jinak neřešit.
24.8. úterý – 11.den po operaci, 5. den po přešití…
Bříško vypadá pořád stejně, boulička se nijak nezvětšuje a nemění, objevil se opět slaboučký výtok. Včerejší kontrola ale v pořádku, to nejhorší zdá se je za námi, přestože skoro vůbec nespím a při každým povzdechnutí kontroluju psa, jestli ještě dýchá…
Su dost nervózní, ale minule se to zhoršilo 3. den po operaci a pak to šlo od 10 k 5, teď to prostě vypadá od pátku pořád stejně a nic se nijak nemění. Nelepší, ale ani nezhoršuje. To mě uklidňuje, další kontrolu máme za dva dny. Taky se konečně trošku ochladilo a teploty nestoupají nad 25°C a jsou velice příjemné.
25.8. středa – 12. den po operaci, 6 den po přešití se “zázračně přes noc” bříško krásně zatáhlo a mám doma skoro zdravýho psa.
27.8. pátek – 14 dni po operaci, 8 den po prešití
Bříško je krásné, dohojují se ještě bouličky, které stále mažeme ředěnou betadinou a pořád držíme přísný režim neskákání a chození ven jen čůrat. Veterinář včera na kontrole odstřihl krajní steh a zbytek je samovstřebávací.
Ještě na 3 dny máme ATB, ale pokud už se bude jen hojit a lepšit, na kontrolu už ani nemusíme chodit. Taky už nemusí vůbec nosit límeček, prý to už není nutné a hlavně Feri ho mívala spíš na noc, přes den ránu vůbec neřešila a byla velice vzorná pacientka bez snahy rozblemcávat si stehy.
31.8. úterý – 18 dní od operace, 12 dní po přešití
Všechno se krásně hojí, už jsme dnes přešli na granule z konzerv, vývarů a měkkých věcí, ať nemusí moc tlačit a namáhat bříško. Zbavujeme se krabic kolem postele a začínáme už zase chodit na procházky ven:) v tuto chvíli je možné Feri prohlásit za zdárně zhojenou pacientku a nic nebrání návratu k běžnému psímu režimu.
PS: chladící podložku Feri ani jednou nepoužila, taková dost zbytečná investice pro ni a ten obleček perfektně změřený na délku od krku až k ocásku nepočítal s jednou drobností. Že můj pes má půl tuny chlupů a teda se do oblečku dostane tak leda hlava:D Takže na to pozor u chlupatých plemen. Obleček jsme museli vrátit a řešili celou dobu naštěstí jen na noc tričkem a později trychtýřem.
Ahojky,
Přečetla jsem jedním dechem, ani jsem nedutala, a držela Feri palečky, aby nemoc překonala. Je to borec, zvládla to!
Soucítím s Tebou, vím, že je to pro Tebe člen rodiny. Vím, jak Ti bylo, mě před 2 měsíci vážně onemocněl manžel, paradoxně den poté, co jsem zarezervovala letenky do Švédska a ubytování na první dvě noci tamtéž.
Drž se!
P. S. Tvůj web jsme už několikrát použili jako inspiraci k výletům.
Ahoj a děkuju za příspěvek! 🙂 dobře jsi držela, příběh měl šťastný konec. Doufám, že manžel už je na tom lépe a jedna promarněná dovolená nebude bránit v dalších:)
PS: to mě těší, že i cestovatelka jako ty si tu najde inspiraci:)
Ahojky,
Vážnou nemocí myslím rakovinu, nechci to tady více veřejně rozpitvávat, když tak se mi ozvi na mail, jestli chceš vědět více. Vedu si deník, když už letos nebude cestopis ze Severu.
A s tou inspirací to myslím vážně, šli jsme ve Tvých stopách minimálně tři vandry.